1. Co vás přivedlo ke sportovní střelbě?

Ke sportovní střelbě jsem se dostal ve čtrnácti letech, když mě táta vzal na jednu mysliveckou střeleckou akci. Hned mě to zaujalo a chtěl jsem zkusit víc. Začal jsem proto chodit střílet na střelnici v Hodoníně, kde jsem měl i svého prvního trenéra. Postupně jsem se vypracoval až do reprezentace, ale nebylo to vůbec jednoduché. Zatímco spolužáci měli prázdniny a volno, já většinu času trávil tréninkem. Byla to velká dřina a musel jsem se vzdát spousty věcí, ale nakonec to stálo za to.

2. Jak ovlivnilo vaše nedávné zranění nohy vaši přípravu a výkon na soutěžích?

Zranění nohy mě na nějakou dobu omezilo, hlavně v pohybu a tréninku. Musel jsem vynechat několik příprav a bohužel jsem se kvůli tomu nemohl zúčastnit nominace na mistrovství světa. Bylo to pro mě opravdu těžké období, protože jsem věděl, že je potřeba tvrdě makat, ale já jsem jednoduše nemohl. I když to byla velká zkouška trpělivosti a vůle, snažil jsem se to nevzdat. Naučilo mě to více si vážit zdraví, tréninku a každé šance, kterou v budoucnu dostanu.

3. Jak se vám spolupracuje s Annou Šindelářovou a jak se vám podařilo dosáhnout takového úspěchu jako tým? 

S Aničkou se známe už dlouho a máme za sebou spoustu společných tréninků, při kterých jsme se navzájem podporovali a spolupracovali. Myslím, že právě díky tomu jsme dokázali dosáhnout takového úspěchu. Naše vzájemná důvěra a týmový duch hráli velkou roli - věděli jsme, že se na sebe můžeme spolehnout a to nás posunulo ještě dál.  

4. Jaké jsou vaše další plány a cíle ve sportovní střelbě?

Mým největším cílem je účast na olympiádě. Vím, že cesta k ní je dlouhá a náročná, ale dokud to půjde, budu makat naplno. Věřím, že když budu postupovat malými krůčky, dostanu se tam, kam chci a že tvrdá práce se nakonec vyplatí.

5. Jaký je váš vztah k myslivosti a sportovní střelbě obecně?

Myslivost vnímám jako součást svého dětství, protože právě přes ni jsem se ke střelbě dostal. Dodnes k ní mám kladný vztah. Beru ji jako tradici i jako možnost relaxu v přírodě. Sportovní střelba je pro mě srdcová záležitost. Nejen koníček, ale i životní styl.

6. Co byste poradil mladým a začínajícím střelcům, kteří se chtějí prosadit v tomto sportu?

Mladým střelcům bych poradil hlavně trpělivost. Výsledky nepřijdou hned, ale když člověk vytrvá a věnuje tomu čas, úspěchy se dostaví. Důležité je nenechat se odradit neúspěchy a brát je jako příležitost k učení.

7. Jak byste popsal spolupráci s firmou JKN a co pro vás znamená její podpora?

Spolupráci s JKN vnímám velmi pozitivně. Jejich podpora mi pomáhá hlavně v oblasti vybavení, což je pro výkon i přípravu nesmírně důležité. Zároveň ve firmě cítím jistotu a oporu, která mi dodává motivaci do dalších tréninků i závodů. Vážím si toho, že za mnou stojí partner, na kterého se můžu spolehnout.

----------------------------------------------------------------------

Rozhovor s Josefem Stránským ukazuje, že sportovní střelba není jen o přesnosti, ale také o odříkání, disciplíně a vnitřní síle. I přes překážky dokáže pokračovat za svým snem a ten má jasný - Jednou se postavit na olympijskou střelnici.